Poleň
| Poleň | |
|---|---|
 Obec Poleň | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Klatovy |
| Obec s rozšířenou působností | Klatovy (správní obvod) |
| Okres | Klatovy |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°25′30″ s. š., 13°10′36″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 300 (2025)[1] |
| Rozloha | 17,66 km²[2] |
| Nadmořská výška | 458 m n. m. |
| PSČ | 339 01 |
| Počet domů | 161 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 5 |
| Počet k. ú. | 5 |
| Počet ZSJ | 5 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Poleň 47 339 01 Klatovy 1 ou@polen.jz.cz |
| Starosta | Radek Lidinský |
| Oficiální web | www |
  Poleň | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 541788 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poleň (původně Polyně, německy Pollin) je obec v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. V obci je evidováno pět částí, v nichž žije 300[1] obyvatel. V obci není evidována žádná ulice.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Ves leží ve výšce 458 metrů nad mořem. Rozkládá se z části v údolí potoka Poleňky, větší část, včetně kostela a návsi, však pokrývá nevelkou hůrku. Z východní a jižní strany je chráněna pohořím Bítovy, s vrchy Velký Bítov (713 metrů), Malý Bítov (668 metrů) a Doubrava (727 metrů).
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1245. V listině, kterou královna Kunhuta prodává Přeštický újezd kladrubskému klášteru, jmenuje se mezi svědky, kteří tento újezd obcházeli a hranice jeho vymezovali, Blažej z Poleně, syn Budivoje ze Švihova. Později, když byl vystavěn nedaleko Poleně hrad Pušperk, zvaný původně Fuchsberg, sdílela Poleň po staletí osudy tohoto hradu.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]V obci bylo[kdy?] k trvalému pobytu (nebo jakémukoliv platnému pobytu cizince, azylanta) přihlášeno 300 obyvatel, z toho je 133 mužů nad 15 let, 21 chlapců do 15 let, 127 žen nad 15 let, 19 dívek do 15 let.[4]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 156 | 1 191 | 1 096 | 1 010 | 1 003 | 958 | 888 | 626 | 531 | 477 | 382 | 329 | 272 | 286 | 293 |
| Počet domů | 165 | 172 | 170 | 167 | 166 | 170 | 177 | 187 | 157 | 141 | 149 | 156 | 161 | 163 | 161 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Mezi lety 1850–1976 byla Poleň obcí v okrese Klatovy. Od 30. dubna 1976 do 23. listopadu 1990 patřila jako část městyse k Chudenicím a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí.[7]
Části obce
[editovat | editovat zdroj]Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak obce je historický, vlajka byla obci udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 19. ledna 2007.[8]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svaté Markéty, zřícenina
- Kostel Všech svatých, v něm oltářní obraz Madony s dítětem
- Kaple svatého Salvátora
- Vodní mlýn Pasička
- Fara
- Poleňská (Dobrovského) lípa
Kostel svaté Markéty
[editovat | editovat zdroj]
Kostel měl již ve 14. století svoji správu. i v 15. století, kdy byl pod patronátem držitele Poleně. V následujícím století již nebyl osazován a sloužil jako hřbitovní kaple. Císařem Josefem roku 1786 byl zrušen a od té doby vlastní zkáze ponechán. Byly v něm tři oltáře. Nad střechou byla jednoduchá zvonička se zvoncem, který se podle báje sám v době nebezpečí rozezvučel.
Oba kostely obepínal hřbitov tak, že vchod do nich vedl po něm. K hřbitovu se vztahuje pověst, že zde pohanští předkové obětovali na dubovém pařezu, který byl po vystavění kostela svaté Markéty zazděn do oltáře.
V kostele svaté Markéty se nacházel zvon, který zvonil sám od sebe vždy, když obci hrozilo neštěstí, ať už to byla válka, mor, sucho či bouře. Naposled takto zvonil při vpádu z Horní Falce, kdy vyhořely Klatovy. Protože přitom vždy zvonil přesmutným hlasem, byl později sňat, aby se lid jeho hlásku neděsil.
Kostel Všech svatých
[editovat | editovat zdroj]
Původně zasvěcený Matce Boží, připomíná se jako farní roku 1355, jsa tou dobou pod patronátem držitelů Pušperka. Stavba svědčí na 14. století, doznala však opravami mnohých změn zejména v 15. století a roku 1739. Před kostelem stojí poleňská lípa, nejcennější je v něm obraz Madona s dítětem. Je to olejová malba na dřevěné desce, mistrné dílo Lombardské školy z počátku 16. století. Obraz byl přinesen v 17. století vojínem z Itálie do blízkého Kobzova mlýna, odkud byl kostelu věnován.
Obraz byl v roce 1936 poslán do Prahy k pořízení barevné reprodukce a tu odborníci vyslovili domněnku, že jde o dílo Lukase Cranacha staršího. Srovnání poleňské Madony s mistrovými díly doby okolo roku 1520 přesvědčí, že tu jde i o dílo nejvyšší jakosti umělecké. K původu poleňské Madony vypráví poleňský písmák Adolf Kotáb, dlouholetý kronikář, následující pověst, která má podklad jednak v záznamech kronik, ale také ji slyšel vykládat od starých pamětníků.
Podle těchto pověstí byl obraz za válek při tažení vojska zachráněn z hořícího kostela v Itálii. Nezdá se pravděpodobné, že by obraz rozměrů 87 x 57 centimetrů na dřevěné desce nosil nějaký voják v tornistře. Snad byl v držení pluku jako plukovní amulet. Po skončení válek se vojska rozpadávala, vojáci se vraceli do svých domovů. Při takovém cestování byl ponechán velmi nemocný voják v Kobzově mlýně (dodnes zachovaná usedlost čp. 1 v obci Mlýnec), kde se vojína ujala a ošetřovala ho mlynářka Kobzová. Vojín s sebou přinesl do mlýna zmíněný obraz. Z pověsti není patrno, jakou nemocí voják trpěl, jaké byl národnosti, zda to byl důstojník nebo prostý voják. Prý se záhy zotavil a jako odměnu Kobzové obraz ponechal. Kobzová, žena pobožná, měla obraz doma zavěšený, ale ve snech mívala vidění, že se obraz na zdi houpá a že Madona prosí, aby kostelu byl darován. Těchto vidění Kobzová uposlechla a na faru poleňskou obraz donesla.
Obraz pak byl v kostele po dobu delší padesáti let jen o oltář opřen a nijak nezabudován, protože tehdejší faráři, patrně vzhledem k původu obrazu, nechtěli na tento obraz jako na svůj nebo majetek církevní hleděti. Teprve v době pozdější byl na oltáři důstojně umístěn. Na bočním „Mariánském“ oltáři byl umístěn až do září 1967, kdy byl v noci ze zamčeného kostela odcizen. Velkou náhodou byl nalezen v červnu o rok později, kdy jej tým zlodějů měl připravený k vyvezení do Latinské Ameriky. V poleňském kostele je od té doby umístěna kopie, originál je uložen v pražské Národní galerii.
Vodní mlýn Pasička
[editovat | editovat zdroj]Vodní mlýn stával dříve (v polovině 17. století, snad i dávno před tím) po pravé straně mlýnského potoka. Obydlí v něm nebylo, mlynář bydlel v kamenné chalupě na stráni nad mlýnem. Někdy kolem roku 1660 mlýn zpustl, vojáci ho zapálili.
Roku 1699 počala poleňská vrchnost budovat nový mlýn, tentokrát už i s obydlím, na levém břehu. Během třech století se na něm vystřídalo deset majitelů. V polovině 20. století na něm žili Štolbovi. Po jejich smrti sloužil jejich dcerám a vnučce s rodinou k rekreaci. Odpoledne 21. března 1984 při vypalování suché trávy mlýn, kam údajně chodil i „modrý abbé“ Josef Dobrovský, shořel. Po jednom z nejstarších stavení v obci, které bylo i v evidenci památek, zůstaly jen zčernalé zdi a komín.
Škola v Poleni
[editovat | editovat zdroj]Původní škola, jak to všude bývalo zvykem, stávala v nejbližším okolí fary a kostela. Pokud je známo, tzv. „stará“ škola byla v místech, kde je nyní domek č. 43. Vystavěna byla z farního dříví na části farní zahrady a byla, jak patrno ještě dnes z rozlohy staveniště, tak malá, že nemohla svým účelům vyhovovat. Proto byla r. 1790 prodána za 100 zlatých rýnských. Mezitím stavěna hned nad starou školou rovněž na farním zahradním pozemku a také z farního dříví nová školní budova, dvakrát tak velká jako škola stará. Skládala se z učebny se 4 okny, malého bytu učitelova, chlévku kravského a stodůlky. Dvorek neměla vůbec. Není divu, že již koncem roku 1790 byla uznána nepostačitelnou. Dítky vyučovány byly střídavě, malé odpoledne, větší dopoledne.
V sumáři dětí triviální školy v Poleni roku 1820 se uvádí 348 žáků. Bylo uznáno za nutné opatřit druhou učebnu. Ta byla vyhlédnuta v domku č. 51, který není mnoho vzdálen od staré školy. 16. dubna 1855 bylo započato se stavbou nové školy, a to ne na starém hřbitově či na zříceninách kostela svaté Markéty, jak bylo původně projektováno, nýbrž na stráni pod farou. Stavba byla dokončena v říjnu téhož roku a 5. listopadu byla do ní převedena mládež ze starých školních místností. Škola sloužila svému účelu až do roku 1965. Pro malý počet dětí byla definitivně zrušena a všechny děti navštěvovaly školu v Chudenicích.
Poleňský hřbitov
[editovat | editovat zdroj]Na poleňském hřbitově se nachází náhrobek národního buditele a obrozence, filologa, lexikografa, spisovatele, pedagoga, básníka a překladatele Josefa Franty Šumavského (27. 11. 1796 Poleňka – 22. 12. 1857 Praha).
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Zřícenina
Pohled na obec
Místní domy
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. [cit. 2010-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 08-02-2011.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 440.
- ↑ Udělené symboly – Poleň [online]. 2007-01-19 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HOSTAŠ, Karel, KOTÁB, Adolf (edd.), Pamětní kniha městečka Poleně, rukopis, nepublikováno
- ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.
- JIRÁK, Jan, OÚ POLEŃ. Poleň: 750 let obce. Klatovy: Arkáda, 2004.
- SEDLÁČEK, August, Dr. Hrady, zámky a tvrze Království českého. 1. elektr. vyd. Praha: Jiří Čížek – ViGo Agency, 1998
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Poleň na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Poleň v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- turistik.cz – Fotogalerie na serveru Turistik.cz
- risy.cz – Statistické údaje – Regionální informační servis
- Poleň, Czech - Facebook.com – Skupina obce Poleň v komunitní síti Facebook
