Přeskočit na obsah

Lovčice (okres Hodonín)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lovčice
Hlavní ulice
Hlavní ulice
Znak obce LovčiceVlajka obce Lovčice
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecŽdánice
Obec s rozšířenou působnostíKyjov
(správní obvod)
OkresHodonín
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel833 (2025)[1]
Rozloha16,50 km²[2]
Katastrální územíLovčice u Kyjova
Nadmořská výška228 m n. m.
PSČ696 39
Počet domů358 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduLovčice 118
696 39 Lovčice u Kyjova
ou.lovcice@iol.cz
StarostaVáclav Tvrdý
Oficiální webwww.lovcice.cz
Lovčice
Lovčice
Další údaje
Kód obce586340
Kód části obce87645
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lovčice, do roku 1921 Velké Lovčice (německy Gross Lowtschitz, Lowschitz) jsou obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji. Leží osm kilometrů severozápadně od Kyjova. Žije zde 833[1] obyvatel. Obec se nachází na jižním okraji Ždánického lesa. Stékají se zde potoky Jordánek a Syslůvka a z obce odtékají jako Lovčický potok.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1131. Lovčice byly původně zeměpanskou osadou. První jejich známým držitelem byl Smil ze Střílek. Vlastnil však jen část osady. Svůj podíl na Lovčicích spolu s podílem na sousedních Přestavlkách a Zvíkově (nebo Tikově), dnes již zaniklých osadách, z nichž Tikov splynul s Lovčicemi, daroval Smil cisterciáckému klášteru ve Vizovicích[4].

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 142 1 184 1 287 1 316 1 381 1 358 1 282 1 136 1 184 1 033 962 820 797 785 811
Počet domů 225 253 253 252 293 292 318 330 321 300 295 332 332 350 358

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Starostové

[editovat | editovat zdroj]

V letech 2006–2010 působil jako starosta Vítězslav Roštínský, od roku 2010 tuto funkci vykonává Václav Tvrdý. Ten byl ve funkci potvrzen také na ustavujícím zasedání zastupitelstva v listopadu 2014.

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 13. května 2003.[7]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Kostel svatého Petra a Pavla

Kostel svatého Petra a Pavla

[editovat | editovat zdroj]

Původní kostel byl 4. dubna 1803 částečně stržen a přestavěn na sýpku, radnici a byt obecního strážníka. 15. dubna 1803 byl položen základ nového kostela svatého Petra a Pavla. Empírová stavba navržená vídeňským architektem Devezem byla dokončena v roce 1805. Náklady činily 11 725 zlatých. Kostel měl šindelovou střechu, tři zvony a část vybavení byla přenesena ze starého kostela.[8]

Mramorový oltář od brněnského architekta Kopřivy z roku 1933 dnes slouží jako boční oltář. Původní varhany z roku 1865 byly v roce 1938 vyměněny za nové od firmy Jan Tureček z Kutné Hory. V roce 1993 byly opraveny. Věžní hodiny s ciferníky do všech čtyř stran dodala v roce 1936 firma Antonín Konečný z Jestřabic. V roce 1947 byla zvýšena věž a ciferníky nasvíceny. Zvony byly během první i druhé světové války rekvírovány. Ty dnešní v roce 1969 odlila firma Dytrych z Brodku u Přerova. Zvon Petr a Pavel s nápisem "Sv. Petře a Pavle, orodujte za nás" váží 620 kilogramů, zvon Maria s nápisem Panno Maria, neopouštěj nás" váží 300 kilogramů.[9] Z dřívější doby pochází umíráček. V roce 2000 bylo ke kostelu vybudováno nové schodiště a roku 2011 byl kostel opraven.[10][11]

Další památky

[editovat | editovat zdroj]
  • Fara, jednopatrová stavba z roku 1914. Nad vchodem je malba Ježíše od malíře Jano Köhlera.
  • Škola z roku 1900. Dnes je zde umístěn první stupeň základní školy, mateřská škola a pošta.
  • Kaplička v Kučích byla dle pověsti postavena na počátku 19. století.
  • Socha svatého Jana Nepomuckého byla v šedesátých letech 20. století odstraněna a v roce 2005 opět vrácena na původní místo.
  • Betlém zakoupený Marií Šperkovou v roce 1910.[12]

Ochrana přírody

[editovat | editovat zdroj]

V katastru obce se nacházejí tato chráněná území:

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Historie - Oficiálné stránky obce Lovčice. www.lovcice.cz [online]. [cit. 2022-02-23]. Dostupné online.
  5. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  6. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  7. ↑ Udělené symboly – Lovčice [online]. 2003-05-13 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
  8. ↑ Z historie farnosti Stránky lovčické farnosti
  9. ↑ Petr a Pavel s Marií Archivováno 8. 10. 2011 na Wayback Machine. Lovčické ozvěny 3, str. 10, 2010
  10. ↑ Opravou kostela žily celé Lovčice Hodonínský deník, 19.10.2011
  11. ↑ Ten lovecký kostelíček Stránky lovčické farnosti
  12. ↑ 100 let kostelního betlému v Lovčicích Archivováno 8. 10. 2011 na Wayback Machine. Lovčické ozvěny 4, str. 4, 2011

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • FRYDRYCH, Karol. 70 let chrámového sboru v Lovčicích. Varhaník: časopis pro varhanickou praxi, Kostelní Vydří, 2010, č. 2, s. 13–14. ISSN 1212-5334
  • KOTÍK, Vladimír. Z minulosti Lovčic. Lovčice: Obec Lovčice, 2005. ISBN 80-239-4985-3.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]