Přeskočit na obsah

Ariège (departement)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ariège (09)
Historické centrum města Foix s hradem
Historické centrum města Foix s hradem
Ariège (09) – vlajka
Vlajka
Ariège (09) – znak
Znak
Geografie
Hlavní městoFoix
Souřadnice43° s. š., 1°30′ v. d.
Rozloha4 890 km²
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel155 722 (2023)
Hustota zalidnění31,8 obyv./km²
Správa regionu
StátFrancieFrancie Francie
RegionOkcitánie
PrefekturaFoix
PodprefekturyPamiers, Saint-Girons
Druh celkuDepartement
Podřízené celkyArrondissementy (3)
Kantony (13)
Obce (325)
Vznik4. března 1790
Prezident generální radyChristine Tequi
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2FR-09
Oficiální webwww.ariege.fr
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ariège (výslovnost [aʁjɛž]; okcitánsky Arièja) je francouzský departement ležící v regionu Okcitánie v jižní Francii v Pyrenejích, u hranic se Španělskem a Andorrou. Název departementu je odvozen od řeky Ariège. Hlavní město je Foix. Žije zde přibližně 156 tisíc[1] obyvatel, což z něj činí 6. nejméně lidnatý departement. Kód INSEE a poštovací směrovací číslo departementu je 09.

Geografie

[editovat | editovat zdroj]

Departement je součástí regionu Okcitánie na jihu Francie. Na západě a severu hraničí s departementem Haute-Garonne, na východě s departementem Aude a na jihovýchodě s departementem Pyrénées-Orientales. Na jihu sousedí s Andorrou a se španělskou provincií Lleida. Na rozloze 4 890 km² je departement rozdělen do tří arrondissementů: Foix, Pamiers a Saint-Girons. Zahrnuje 13 kantonů, 21 meziobecních sdružení a 325 obcí.[2] V roce 2009 byl na jeho území zřízen Regionální přírodní park Pyreneje Ariège, který pokrývá přibližně 40 % rozlohy departementu Ariège.

Součástí departementu jsou tři hlavní přírodní regiony:

Arièjská nížina

Sever departementu tvoří nížiny, pahorky a mělká údolí s převahou zemědělství. Severovýchod zasahuje do kraje Lauragais. Územím od jihu k severu protékají dvě významné řeky, Ariège a Lèze. Krajinu zde charakterizují obilná pole, pěstovaná je zejména kukuřice a slunečnice, přerývaná loukami.

Krajina departementu u obce Oust

Předpyrenejské podhůří

Tato oblast zahrnuje masiv Plantaurel a předpyrenejské vrcholy nadmořské výšky do 1000 m. Geologické poměry jsou pestré: údolí Foix má žulový horský ráz, zatímco kraj kolem Lavelanetu tvoří převážně slín a vápenec.

Vysokohorské oblasti

Jižní část departementu tvoří pohoří Pyreneje, přesahující 1000 m n. m., které zde tvoří francouzsko-španělskou hranici. Nejvyššími vrcholy jsou Pica d’Estats (3143 m), Pic de Montcalm (3077 m) a Pic de Sotllo (3072 m). Krajinu pokrývají rozsáhlé lesy – jehličnany zde rostou spolu s listnatými stromy jako kaštanovníky, trnovníky, jasany či buky.

Území protkává hustá síť značených turistických cest umožňujících přístup do hor. Vysokohorské oblasti jsou dostupné po silnicích, lanovkami i pěšky a nabízejí řadu horských chat se zázemím. Nachází se zde také množství horských jezer vhodných k pěší turistice, koupání, rybolovu, kanoistice, windsurfingu a piknikům.

V departementu se nachází několik lyžařských středisek, z nichž největší jsou Ax-Bonascre, Les Monts d’Olmes a Guzet-Neige. K nejvýznamnějším běžeckým areálům patří Plateau de Beille u obce Les Cabannes. Ariège je jedním z nejřidčeji osídlených a nejzachovalejších regionů Francie, udržování tradičního hospodaření přispívá k bohaté flóře a fauně, běžní jsou zde motýli, hojní jsou ptáci a výrazně se zde vyskytují velcí dravci, například sup bělohlavý.

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Závod Tour de France v roce 1926 procházející departementem u obce Le Port

Ariège je jedním z původních 83 francouzských departementů vytvořených během Velké francouzské revoluce dne 4. března 1790 aplikací zákona ze 22. prosince 1789. Vznikl z hrabství Foix (Languedoc) a Couserans (Gaskoňsko). Několikrát, naposledy v roce 2005, byl vznesen návrh přejmenovat departement na Ariège-Pyrénées;[3] zastánci tohoto názvu tvrdili, že označení „Pyreneje“ by lépe odpovídalo jeho geografické poloze a přispělo k propagaci regionu. Žádost však byla vždy zamítnuta.

Správním střediskem je město Foix, staré středověké sídlo s hradem Château de Foix, který stojí na skalnatém ostrohu nad městem. Pevnost byla v minulosti mnohokrát obléhána, avšak nikdy dobyta, včetně pokusu anglického hraběte Šimona de Montfortu. Sloužila i jako vězení, přičemž na zdech cel jsou patrné nápisy anglických válečných zajatců. Další významnou památkou je hrad Montségur, vybudovaný na skalním útesu v nadmořské výšce okolo 1200 metrů. Během albigenské křížové výpravy byl roku 1244 dobyt a zničen, více než dvě stě příslušníků katarského duchovenstva bylo upáleno jako „kacíři“. Hrad byl následně během tří století postupně obnovován královskými správci.

Počátek 17. století byl ve znamení povstání hugenotů proti katolíkům. Roku 1621 zničily hugenotské jednotky kostel v La Tour-du-Crieu a roku 1629 bylo město Pamiers vypleněno vojskem Jindřicha z Condé po nepokojích, které si vyžádaly několik stovek obětí. V tomto období byly vypáleny a zničeny i kláštery ve Foix, Tarascon-sur-Ariège, Saint-Girons, Saverdun a Le Mas-d’Azil.

V 19. století zažil departement výrazný průmyslový rozvoj díky bohatým vodním zdrojům a významným ložiskům železné rudy. Roku 1817 byl v Pamiers založen ocelářský závod, jenž se stal klíčovým pilířem místního hospodářství. K dalším příkladům rozvoje železářství patří hamr v Montgailhardu či vysoké pece v Tarascon-sur-Ariège. Součástí industrializace 19. století byl rovněž papírenský průmysl ve Saint-Girons a textilní výroba v Pays d’Olmes. Změny lesní legislativy v roce 1829 vyvolaly tzv. „válku dívek“ – povstání vesničanů, kteří se bránili omezení tradičních práv k využívání lesů a při svých akcích se maskovali jako ženy.

Mezi města s výraznými historickými památkami patří Pamiers, které bylo významným obchodním centrem a mělo tři kostely, středověké městečko Mirepoix a Saint-Lizier, situované na návrší s klikatými ulicemi, výhledy a kostelem s pozoruhodným křížovým ambitem.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Rok 1791 1801 1851 1901 1911 1921 1931 1946 1954 1962 1968 1975 1982 1990 1999 2006 2011 2022
Počet obyvatel 197 889 196 454 267 435 210 527 198 725 172 851 161 265 145 956 140 010 137 192 138 478 137 857 135 725 136 455 137 205 146 283 152 286 155 339

Největší města

[editovat | editovat zdroj]
Budova starostenství v Pamiers

Počty obyvatel jsou uvedeny k roku 2022:[4]

Politika

[editovat | editovat zdroj]

Prezidentkou generální rady je od roku 2017 Christine Tequi ze Socialistické strany (PS).[5]

Národní shromáždění

[editovat | editovat zdroj]

Departement sestává ze dvou volebních obvodů do Národního shromáždění. Departement je silně levicově politicky zaměřený, obecně lze říci, že: „S republikánskou a sekulární tradicí od dob Třetí republiky je Ariège pevně v rukou Socialistické strany (PS), ačkoliv v posledních letech se pravici podařilo dobýt několik koutů této pevnosti“.[6]

Volební obvod Člen Stranická příslušnost
1. volební obvod Bénédicte Taurine Socialistická strana
2. volební obvod Laurent Panifous Socialistická strana
Vápencová brekcie, leštěný kámen prodávaný pod názvem „French Grand Antique Marble“ z lomu v Moulis,

Hospodářství

[editovat | editovat zdroj]

Ariège je převážně zemědělským departementem, krajina je zde úrodná a plodná, více než polovina území je hornatá a přibližně 490 000 hektarů pokrývají lesy. V údolích kolem Ax-les-Thermes má tradiční význam těžba mastku. Závod v Luzenacu je zásobován lomem Trimouns, který je největším producentem mastku v regionu s roční produkcí okolo 400 000 tun.

V oblasti u obce Lavelanet býval dominantním textilní průmysl, jehož velká část však zanikla nebo byla přesunuta do zemí s levnější pracovní silou. V opuštěných továrnách se usadili noví řemeslní výrobci, příkladem je pivovar Le Grand Bison, oceněný zlatými a stříbrnými medailemi kvality.

V okolí Pamiers jsou hlavními odvětvími metalurgie, letecký průmysl a chemie. Metalurgický závod Aubert & Duval produkuje výkovky pro letecký a energetický sektor. V leteckém subdodavatelském řetězci působí firmy jako Recaero či Maz’Air. Chemický průmysl zastupuje skupina Alliance Maestria vyrábějící nátěrové hmoty, a také společnost Etienne Lacroix v Mazères, zaměřená na výrobu pyrotechniky a ohňostrojů.

Vodní energie produkovaná hydroelektrárnami z Ariège představuje přibližně pětinu produkce v celých Pyrenejích. Elektrárna v Astonu má největší roční kapacitu v celých Pyrenejích (392 mil. kWh). Společně s elektrárnami v Orlu a L’Hospitalet-près-l’Andorre tvoří nejvýznamnější vodní energetický komplex departementu. Tyto zdroje dokážou zásobovat energiemi město o 600 000 obyvatelích, část produkce využívají velké průmyslové podniky spolu se zemním plynem z Lacq.

Významným doplňkem hospodářství je cestovní ruch, zejména zimní sporty. Lyžařská střediska se nacházejí v Ax-les-Thermes, Domaines, Ascou-Pailhères, na náhorní plošině Beille, v Le Chioula a v Goulier Neige.

Vlak přijíždějící na nádraží v Pamiers

Doprava

[editovat | editovat zdroj]

Departement je převážně hornatým a venkovským a leží stranou hlavních dopravních tras, které obvykle sledují velká údolí a pobřeží. Železnice zde byla poprvé zavedena v roce 1861 v rámci trati z Toulouse do Puigcerdy, což je jediná železniční trať v departementu. Kromě vlaků TER Occitanie je na této trase nadále veden i dálkový provoz vlaků Intercités z pařížského nádraží Austerlitz.[7]

Od roku 2002 je Ariège napojeno na národní dálniční síť prostřednictvím dálnice A66, která se u Villefranche-de-Lauragais napojuje na dálnici A61 a jižně od Pamiers pokračuje jako čtyřproudá silnice po trase státní silnice NR20 až k obci Tarascon-sur-Ariège.

Nejbližšími letišti jsou Toulouse-Blagnac u města Toulouse a La Seu d'Urgell v Andoře.

Kultura

[editovat | editovat zdroj]

Oblast původně patřila pod Akvitánii a stále si uchovává řadu rysů gaskonské kultury a gaskonštiny.

Gastronomie

[editovat | editovat zdroj]

Gastronomie departementu Ariège vychází z kuchyně pyrenejského regionu a zahrnuje například sýry či uzeniny z horských oblastí. Místním typickým pokrmem je zeleninový pokrm azinate. Region je také dobře rozvinutý v oblasti ekologického zemědělství.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

V departementu se odehává několik románů Louise Henryho Destela.

  • Detektivní román Pascala Dessainta Les Pis rennais (Chobotnice) je zasazen do oblasti Couserans. Příběh byl znovu vydán v podobě komiksu.
  • Většina románů George-Patricka Gleize vydaných pařížským nakladatelstvím Albin Michel je situována do této oblasti; například Le Temps en héritage, Un brin d'espérance (Kousek naděje), Rue des Hortensias Rouge, Le Forgeron de la liberté, Le Sentier des pastelliers, La Vie en plus, Le Destin de Marthe Rivière, Le Chemin de Peyreblanque či L'’Auberge des myrtilles.

Divadlo

[editovat | editovat zdroj]

MiMa je mezinárodní festival loutkářského umění pořádaný každé léto v obci Mirepoix. Každý ročník se řídí ústředním tématem. Program představuje různé techniky, včetně divadla s objekty, maňásků, marionet na nitích a marionet nesených za držadlo na zadní části.

Galerie památek

[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti spjaté s regionem

[editovat | editovat zdroj]
Vlajka regionu

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ariège (department) na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Populations de référence 2023. INSEE. 18. prosince 2025. Dostupné online.
  2. ↑ ANTOINE. Pourquoi Senconac ne sera plus la plus petite commune d'Ariège... [online]. 2024-09-10 [cit. 2025-11-17]. Dostupné online. (francouzsky)
  3. ↑ L'Ariège veut devenir Ariège Pyrénées. ladepeche.fr [online]. [cit. 2025-11-17]. Dostupné online. (francouzsky)
  4. ↑ Département de L'Ariège | Insee. www.insee.fr [online]. [cit. 2025-11-17]. Dostupné online.
  5. ↑ Christine Téqui, présidente du Conseil départemental de l’Ariège. ladepeche.fr [online]. [cit. 2025-11-17]. Dostupné online. (francouzsky)
  6. ↑ Sujet UN ici. www.atlaspol.com [online]. [cit. 2025-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-02-13.
  7. ↑ Wayback Machine. www.planrail.fr [online]. [cit. 2025-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-01-14.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ariège_(departement)&oldid=25763878“