Přeskočit na obsah

Kolonáda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Attalova stoa na athénské agoře (rekonstruována v 50. letech 20. stol.)

Kolonáda (z italského colonna, původně latinsky columna = sloup) je sloupořadí, obvykle krytá chodba, z jedné nebo obou stran tvořená sloupy. Na rozdíl od arkády však nemá oblouky, nýbrž rovné kladí, což je patrně projev dědictví dřívější dřevěné architektury.

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Krátké moderní kolonády z hřibových prvků na koupališti Allenmoos v Curychu

Ve starověkém Řecku se kolonáda nazývala stoá. Stoy se vyskytují už v archaickém období a několik jich bylo na agoře v Athénách. V 5. století př. n. l. vznikla nejslavnější z nich, Stoá poikilé („malovaná“), vyzdobená malbami Polygnóta a Mikóna. Zde ve 4. století př. n. l. založil filosof Zénón z Kitia školu, podle ní pojmenovanou stoická filosofie.[1]

Ve starověkém Římě se samostatné sloupořadí nazývalo portikus, který byl charakteristický hlavně pro nově zakládaná města na Blízkém Východě.

Nově se kolonády začaly stavět v barokní době, jedním z nejslavnějších příkladů jsou elipsovité čtyřřadé kolonády na náměstí svatého Petra v Římě (Gian Lorenzo Bernini, 1656–1667). Více strohé kolonády charakterizují stavby období klasicismu a v 19. století se staly typickým architektonickým prvkem v lázeňských městech.

Existují i moderní kolonády. Typicky jimi jsou některá zastřešení nástupišť, kolonády koupališť pod širým nebem nebo moderní kolonáda od Oskara Pořízky v Luhačovicích. Mohou mít i jen jeden střední dřík se střechou rozevřeným do tvaru vlaštovčích křídel nebo hřibových talířů.

České kolonády

[editovat | editovat zdroj]

Lázeňské

[editovat | editovat zdroj]
Výběr lázeňských kolonád v Česku[2][3][4][5][6][7][8][9][10][11]
Kolonáda Lázně Doba vzniku Sloh Architekt Délka Kulturní památka
Kolonáda Solného a Lučního pramene Františkovy Lázně 1843 empír František Filous 145 m ano
Nová kolonáda Františkovy Lázně 1912 neoklasicismus Gustav Wiedermann ? ano
Lázeňská kolonáda Maxima Gorkého Mariánské Lázně 1888–1889 novobaroko Hans Miksch a Julian Niedzielski 135 m ano (NKP)
Sadová kolonáda Karlovy Vary 1880–1881 novorenesance Ferdinand Fellner a Hermann Helmer 50 m ano
Mlýnská kolonáda Karlovy Vary 1871–1881, 1893 prodloužení novorenesance Josef Zítek 132 m ano
Tržní kolonáda Karlovy Vary 1882–1883 novorenesance Franz Oesterreicher ? ano
Zámecká kolonáda Karlovy Vary 1911–1913 secese Friedrich Ohmann ? ano
Vřídelní kolonáda Karlovy Vary 1969–1975 funkcionalismus, brutalismus Jaroslav Otruba ? ne
Kolonáda Janské Lázně 1904 secese Peter Paul Brang ? ano
Moderní kolonáda Luhačovice 1947–1951 moderní architektura Oskar Poříska 126 m ano
Libenského kolonáda Poděbrady 1938 konstruktivismus Vojtěch Kerhart 65 m ano
Kolonáda Teplice 1984–1986 moderní architektura Otakar Binar 170 m ne
Lázeňská kolonáda Lednice 2014 moderní architektura Martin Habina 60+48+střed ne

Ostatní

[editovat | editovat zdroj]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Encyklopedie antiky. Academia, Praha 1973. S. 568
  2. ↑ Mlýnská kolonáda | SPLZaK. splzak.cz [online]. [cit. 2026-02-06]. Dostupné online.
  3. ↑ Františkovy lázně / Ostatní významné stavby - Města a městečka. Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku [online]. [cit. 2026-02-04]. Dostupné online.
  4. ↑ kolonáda. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2026-02-06]. Dostupné online.
  5. ↑ Kolonáda u domu kultury v Teplicích - jedna z nejmodernějších. www.hrady.cz [online]. [cit. 2026-02-06]. Dostupné online.
  6. ↑ GREATSPAS. Hlavní kolonáda - Mariánské Lázně. GreatSpas.eu [online]. [cit. 2026-02-06]. Dostupné online.
  7. ↑ Nejdelší lázeňská kolonáda svou délkou symbolizuje rok. Unikátní je ale i ta v Mariánských Lázních. Karlovy Vary [online]. 2025-07-25 [cit. 2026-02-06]. Dostupné online.
  8. ↑ kolonáda s budovou uhličitých lázní - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2026-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-11-17.
  9. ↑ Lázeňská zóna Lednice | Lekon TSK. www.lekon-tsk.cz [online]. [cit. 2026-02-06]. Dostupné online.
  10. ↑ Nová kolonáda v Lednici [online]. 2018-04-09 [cit. 2026-02-06]. Dostupné online.
  11. ↑ Secesní lázeňská kolonáda | Krkonoše - oficiální webové stránky. www.krkonose.eu [online]. [cit. 2026-02-06]. Dostupné online.
  12. ↑ kolonáda. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2026-02-06]. Dostupné online.
  13. ↑ Krytá zámecká kolonáda. Mapy.com [online]. [cit. 2026-02-06]. Dostupné online.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu kolonáda na Wikimedia Commons
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kolonáda&oldid=25930358“